OČNÍ KONTAKT

OČNÍ KONTAKT

Ano, dnes to bude z trochu jiného soudku. Oční kontakt se dá asi definovat různě – i když to možná nedává smysl? Myšlenka je taková, že by se dal zařadit do více kategorií. Jako například ten normální, který s někým udržujte při běžné konverzaci, pak tu máme ale lidi, kteří tohle prostě neumí – mluví na vás, o něčem diskutujete a dotyčný se vám prostě není schopný podívat do očí. Upřímně mě tohle docela irituje… Netvrdím, že se mi musí dívat do očí celou dobu, myslím si ale že trocha toho očního kontaktu je slušností. Dá to druhému najevo, že ho opravdu vnímáte. Oční kontakt je prostě lidskou přirozeností.

Pak je tu takový ten nepříjemný, který zná asi každá holka/žena. Jedná se o ten upřený pohled nějakého chlapa, většinou podivína. Sedíte ve vlaku, on sedí naproti nebo přes uličku a jeho pohled je neustále upřený na vás. Upřímně mám v těchto chvílích chuť zvednout se a utéct. Občas je toho civění až moc a vy máte pocit, že jste jak kus masa, který si někdo prohlíží. A nemyslím si, že jsem jediná koho v souvislosti s touhle situaci napadlo jedno jediné slovo: úchyl. Ať se Vám podobná situace stala nebo ne, je to nepříjemný.

Díky bohu se dostávám k té lepší části. Oční kontakt může být taky nebezpečný. Ano, myslím to vážně a ano, podle mě je to ta lepší část. :) Myslím, že každá puberťačka a určitě i dospělá žena tohle zná. Hezký kluk/chlap a stále na sebe koukáte, není to to děsivé civění, je to to zvědavé civění, to civění co nás donutí začervenat se, jako byste pohled toho druhého vyhledávali. Už se Vám  to někdy stalo? Nemusí to být záměr ani jednoho z Vás, může se to stát omylem a ta „jiskra“ Vámi prostě projede. Mně už se to párkrát stalo. Můj závěr je jednoduchý. Je to chemie, ale ta dobrá.  A občas taky nebezpečná.  Užijte si ty nebezpečné pohledy, je to příjemné. :) Oční kontakt je nebezpečný, ale báječný….

S láskou,

K.